FADN

Projekty

Kontaktní pracoviště FADN ČR se významně podílí na výzkumné a vývojové činnosti Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Zástupci Kontaktního pracoviště FADN ČR jsou zároveň členy Programové rady výzkumu ÚZEI.

Národní projekty

„Dualita v českém zemědělství: výhoda nebo nevýhoda pro zemědělství nové generace?“ 

QK1920398, 01/2019–12/2021. 

Zástupci Kontaktního pracoviště FADN CZ byli členy řešitelského týmu (ČZU, ÚZEI). 

Specifické cíle projektu jsou: (i) Zpracovat detailní rozbor produktivity, efektivnosti a jejich zdrojů dle velikosti a výrobního zaměření podniků, (ii) Identifikovat úroveň udržitelnosti hospodaření s přírodními zdroji a potenciál udržitelného růstu zemědělství, (iii) Zhodnotit míru ziskovosti dle velikostních skupin
a výrobního zaměření a identifikovat její zdroje, (iv) Zpracovat analýzu vztahu mezi produktivitou a zahraničním obchodem, (v) Vyvinout modelový/metodický nástroj pro posouzení vlivu současných a budoucích politik/opatření.

Publikační výstupy:

Čechura, L., Žáková Kroupová, Z., Lekešová, M. (2022). Productivity and efficiency in Czech agriculture: Does farm size matter? Agric. Econ. – Czech, 68, 1–10.

Čechura, L., Žáková Kroupová, Z., Kostlivý, V., Lekešová, M. (2021). Productivity and Efficiency of Precision Farming: The Case of Czech Cereal Production. AGRIS on-line Papers in Economics and Informatics, 13(3), 15-24. ISSN 1804-1930.

Zahraniční spolupráce

Kontaktní pracoviště FADN ČR se v roce 2022 a 2023 zapojilo do projektu „Pilot project: Developing a farmers’ toolbox for Integrated Pest Management practices from across the Union. Part 2: Converting Farm Accountancy Data Network (FADN) into Farm Sustainability Data Network (FSDN)”.

Projekt je zaměřen na realizaci přeměny FADN na FSDN, která byla navržena v roce 2019 Zelenou dohodou pro Evropu (GreenDeal). V rámci této přeměny jsou diskutovány legislativní, technické a metodologické otázky. Přeměnou šetření FADN na FSDN by mělo dojít k rozšíření datové základny o vybrané ukazatele z environmentální a sociální oblasti. Důležitým prvkem je také technologický vývoj, digitalizace a sdílení dat.

Obsahem aktivit Kontaktního pracoviště FADN ČR bylo naplnění mimořádného dotazníkového šetření, zajištění komplexu informací ve vztahu k širokému spektru indikátorů, posouzení uvažovaných nových identifikačních a dalších ukazatelů ve vztahu k situaci v ČR, řešení ITC a architektury informačních systémů.

Kontaktní pracoviště FADN ČR se podílelo na projektu UNISECO. Tříletý projekt byl řešen v období 2018-2021. Projekt měl za cíl využít transdisciplinárního přístupu pro posílení udržitelnosti zemědělských systémů EU. Identifikování a pochopení sociálně-ekonomických, ekologických a politických podmínek i překážek na územní úrovni poskytne základ pro vytvoření metodického souboru nástrojů pro posouzení environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů inovačních strategií a pobídek pro agroekologické přístupy v zemědělských systémech EU. Zpracované metodické nástroje byly testovány na úrovni případových studiích
15 evropských zemí. Praktická validace koncepčního rámce vedla k finálním doporučením pro budoucí aplikace.

Studie v ČR byla zaměřena na zachování životaschopnosti mléčných farem využívajících ekologické zemědělství jako agroekologický zemědělský systém
s osvědčenými postupy na orné půdě. Zeměpisnou oblastí případové studie je kraj Vysočina. Je to tradiční zemědělský region: 60 % jeho rozlohy pokrývá zemědělská půda, z toho 77 % orná půda. Vysočina byla vybrána jako hlavní oblast produkce mléka, včetně ekologického, v České republice. Další specifičností regionu je výskyt důležitých vodních oblastí a vodních zdrojů. Vedle případových studií lze prostudovat další výstupy, např. volně dostupné vědecké články, newslettery, videa, prezentace, plakáty.

Více informací o projektu lze nalézt na https://uniseco-project.eu/case-study/czech-republic a https://uniseco-project.eu/.

Kontaktní pracoviště FADN ČR je spoluřešitelem mezinárodního projektu řešeném skupinou Farm Level Analysis Network při OECD. Empirický projekt je součástí úsilí OECD o porozumění dopadu politik a dalších faktorů na produktivitu a udržitelnost životního prostředí na úrovni farmy. K řešení byly aplikovány pokročilé dynamické statistické metody s využitím podnikových údajů. Detailně byly zpracovány případové studie sedmi zemí světa různých výrobních zaměření. Specializace na produkci mléka v České republice, Dánsku a Norsku a zaměření na polní výrobu ve Francii, Itálii, Austrálii a Spojeném království. Bylo zjištěno, že vyšší uplatnění decouplingu (oddělení plateb od produkce) v rámci zemědělské politiky má pozitivní vliv na produktivitu podniků. Byla potvrzena schopnost podniků zvyšovat produkci s menšími vstupy za předpokladu správně nastavených lokálních stimulů, které by umožnily udržitelný růst produktivity.

Výstupy z tohoto projektu byly zpracovány do dvou publikací. První publikace se věnuje hlavním zjištěním a druhá publikace podrobně popisuje jednotlivé případové studie.

Antón, J., Sauer, J. (2021). Dynamics of farm performance and policy impacts: Main findings. OECD Food, Agriculture and Fisheries Papers, 164. https://doi.org/10.1787/af1f4600-en.

Sauer, J., Chancellor, W., Mennig, P., Anton, J. (2021). Dynamics of farm performance and policy impacts: Case studies. OECD Food, Agriculture and Fisheries Papers, 165, https://doi.org/10.1787/3ce71854-en.

Společný projekt pracovní skupiny Farm-Level Analysis při OECD byl řešen v letech 2017 a 2018. Cílem projektu je porovnání podnikové výkonnosti mezi jednotlivými státy včetně určení nejvýznamnějších determinantů, tj. výpočet TFP podle harmonizované metodiky. Případové studie byly zpracovány za Estonsko, Českou republiku, Maďarsko, Itálii, Chile, Dánsko, Koreu a Norsko.

V počáteční fázi byla provedena popisná analýza charakteristik zemědělských podniků, na jejímž základě byly identifikovány porovnávané klastry zemědělských podniků na úrovni jednotlivých zemích zapojených do projektu. Následně byly posouzeny, zvoleny a uplatněny různé ukazatele výkonnosti. Zjištění celkové produktivity faktorů (TFP) zemědělských podniků bylo provedeno na základě předchozí práce OECD v této oblasti pomocí metody neparametrického indexu. Na základě těchto výsledků byla analyzována vazba mezi charakteristikami zemědělských podniků a jejich výkonností. Zjištění o faktorech a charakteristikách skupin podniků s vysokou a nízkou efektivností bylo interpretováno s ohledem na použitelnost v rámci nastavení pravidel zemědělské politiky a udržitelnosti zvyšování produktivity.

Mezinárodní workshop Pacioli je zaměřený na problematiku sběru, zpracování a analyzování individuálních dat, a to zejména dat výběrového statistického šetření FADN. Workshopu se pravidelně účastní kolem 40-60 účastníků z mnoha zemí z celého světa (EU, USA, Kanada). Účastníci workshopu řeší jak aktuální problematiku spojenou se sběrem dat, tak i budoucí výhledy na organizaci šetření. Během workshopu jsou prezentovány výstupy studií a analýz vycházející převážně z databáze FADN jednotlivých zemí, tak také databáze FADN EU (administrátor DG.AGRI).

V roce 2019 byl mezinárodní workshop pořádán v České republice s organizační podporou Kontaktního pracoviště FADN ČR při ÚZEI. V průběhu workshopu byly předneseny dvě prezentace našimi pracovníky.

V roce 2018 byly na workshopu prezentovány první výsledky interního projektu ÚZEI Vícekriteriální zhodnocení hospodaření zemědělských podniků za účetní rok 2016.

V roce 2017 bylo na workshopu prezentováno řešení interního výzkumného projektu ÚZEI Vícekriteriální zhodnocení hospodaření zemědělských podniků se zaměřením na možnosti stanovení vah jednotlivých kritérií i celých skupin (dimenzí). Dále byl prezentován výstup interního výzkumného projektu Vliv podpor na ekonomiku podniků ekologického zemědělství – analýza technické efektivnosti.

V roce 2016 byl prezentován metodický postup navrženého řešení interního výzkumného projektu Vícekriteriální zhodnocení hospodaření zemědělských podniků.

V roce 2015 prezentován výstup interního výzkumného projektu Odhad ekonomických výsledků na základě FADN a byly diskutovány další možnosti rozvoje zkoumané problematiky.

V roce 2014 byla představena vyvíjená metodika predikce hospodářských výsledků v prezentací s názvem „Microsimulation model estimating Czech farm income from Farm Accountancy Data Network database“.

Interní projekty ÚZEI řešené pracovníky FADN

Projekt navazuje na podpůrný projekt Smart FADN z předchozích let. Systém FADN je jedinečným zdrojem účetních údajů na úrovni zemědělských podniků a představuje v rámci EU dobře zavedený systém, který Evropská komise hodlá dále rozvíjet a převést na datovou síť pro udržitelnost zemědělských podniků. FSDN bude kromě ekonomických a hospodářských údajů shromažďovat i environmentální a sociální údaje na úrovni zemědělských podniků v souladu s cíli společné zemědělské politiky, strategií „Farm to Fork“ a strategiemi pro biologickou rozmanitost. Umožní tak poskytnout komplexnější obrázek o farmách EU a napomoci hodnocení udržitelnosti zemědělství EU.

V předchozích letech bylo již v rámci podpůrného projektu přidáno několik položek environmentálního charakteru, mimo jiné s cílem zjistit ochotu zemědělců tato data poskytovat. V letošním roce budeme pokračovat na základě získaných zkušeností s přechodem FADN na FSDN.

Publikační výstupy:

Harvilíková, M., Macháčková, J. (2023). Evropská komise přemění FADN na FSDN. Zemědělec: Odborný a Stavovský Týdeník, 30.

Projekt je zaměřen na metodiku výpočtu rozkladu ekonomických výsledků v zemědělství pro vybrané agregované skupiny podniků s využitím databáze FADN CZ. Výběrové šetření FADN CZ poskytuje data extrapolována pomocí vah na reprezentativní soubor tržně orientovaných zemědělských podniků v ČR (standardní produkce minimálně 15 tis. EUR). Nedílnou součástí metodiky bude využití výstupů Výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI. Model výpočtu bude postupně automatizován s využitím vybraného vhodného softwarového nástroje pro opakovaná zpracování. Provedena bude také analýza využití metodiky pro různá třídění s ohledem na reprezentativnost dat pro vybrané agregované skupiny.

Publikační výstupy:

Mlezivová, I. (2023). Economic Results Decomposition in Agriculture Based on FADN. 28. Pacioli workshop, Ptuj, Slovenia.

Projekt navazuje na projekty z předchozích let, které se zabývaly vlivem oportunitních nákladů na ekonomické výsledky farem a vývojem metody vícekriteriálního zhodnocení hospodaření zemědělských podniků. Hlavním cílem projektu je hodnocení udržitelnosti zemědělských podniků v České republice na základě databáze FADN. Hodnocení udržitelnosti zemědělských podniků je provedeno pomocí vlastní vyvinuté metody vícekriteriálního zhodnocení hospodaření zemědělských podniků, který obsahuje pět oblastí (produkční, výkonnostní, finanční stabilita, environmentální, ostatní vč. sociální) udržitelného hospodaření v zemědělství. Ke zpracování je využita mikroekonomická databáze FADN CZ, která obsahuje jak celoevropsky harmonizované standardní ukazatele, tak další doplněné indikátory
z oblasti finanční analýzy, ekonomické životaschopnosti, environmentální a sociální.

Publikační výstupy:

Hloušková, Z. (2023). Multidimensional Sustainability Assessment in the Czech Republic – project development. 28. Pacioli workshop, Ptuj, Slovenia.

Landa, J., Hloušková, Z. (2023). Udržitelné hospodaření podle FADN. Zemědělec: Odborný a stavovský týdeník, 42, 9.

Kontaktní pracoviště FADN ČR (2023). Zajímavosti z FADN – Hospodaření zemědělských podniků v ČR a v zemích EU – Zaostřeno na podpory v méně příznivých oblastech. Občasník Zajímavosti z FADN, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha. ISBN 978-80-7271-267-0 (print), ISBN 978-80-7271-268-7 (pdf)

Podniky ekologického a konvenčního zemědělství vykazují odlišnou produkci. Panuje obecný předpoklad, že nižší výnosy a intenzita chovů zvířat jsou
v ekologickém zemědělství kompenzovány vyššími cenami, tj. ocenění certifikovaných ekologických produktů významně převyšuje ocenění konvenční produkce. 
I přes rozsáhlou propagaci bioproduktů a zvyšující se povědomí obchodníků, zpracovatelů a spotřebitelů o přínosech ekologické produkce a certifikované kvalitě produktů však stále vyšší cena často představuje překážku v prodeji. Certifikované biofarmy pak nejsou schopny získat pro své produkty odbyt na trhu s cenou bioproduktu a jsou nuceny realizovat produkci na konvenčním trhu, a tedy s oceněním konvenční produkce.

ÚZEI je v České republice jedinou organizací, která díky unikátním databázím FADN a Statistických šetření v ekologickém zemědělství dlouhodobě sleduje a pravidelně vyhodnocuje údaje o hospodaření ekologických podniků. Cílem projektu je na základě výběrového souboru ověřit nakolik se liší ocenění v prvovýrobě
u bioprodukce realizované na biotrhu a bioprodukce realizované v rámci konvenčního trhu a jak se možnosti uplatnění na trhu promítnou do celkové ekonomické situace podniku.

Publikační výstupy:

Fuksová, Z. (2023). Changes of Organic Farming in Czechia During the Last Ten Years. 28. Pacioli workshop, Ptuj, Slovenia.

Hlavním tématem projektu je zajištění výpočtu oportunitních nákladů v zemědělství nad databází FADN a jejich dalšího využití v analýzách životaschopnosti zemědělských podniků. Na rozdíl od účetního zisku se při výpočtu ekonomického zisku berou v úvahu takzvané oportunitní náklady, které charakterizují použití vlastních výrobních faktorů (práce, půda, kapitál) zemědělských podniků. Výsledkem projektu je set nových ukazatelů v databázi FADN, které souvisí
s oportunitními náklady zemědělských podniků. Výstupy projektu jsou publikovány v odborných periodikách.

Publikační výstupy:
Špička, J., Dereník, P. (2021). How opportunity costs change the view on the viability of farms? Empirical evidence from the EU. Agricultural Economics – Czech, 67 (2), 41-50.

Hloušková, Z., Lekešová, M., Prajerová, A., Doucha, T. (2022). Assessing the Economic Viability of Agricultural Holdings with the Inclusion of Opportunity Costs. Sustainability, 14 (22). https://doi.org/10.3390/su142215087.

Landa, J., Mlezivová, I., Hloušková, Z. (2022). Spotřeba minerálních hnojiv v unii. Zemědělec: odborný a stavovský týdeník. 30(51), 10. ISSN 1211-3816.

Kontaktní pracoviště FADN ČR (2022). Hospodaření zemědělských podniků v ČR a zemích EU – Zaostřeno na precizní zemědělství. Občasník Zajímavosti z FADN, Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací. ISBN 978-80-7271-256-4.

Kontaktní pracoviště FADN ČR (2021). Ekonomika zemědělských podniků v ČR a zemích EU – Zaostřeno na ekologické zemědělství. Občasník Zajímavosti z FADN, Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací.

Kontaktní pracoviště FADN ČR (2020). Zajímavosti z FADN – Ekonomika zemědělských podniků v ČR a zemích EU – Analytický pohled na hospodaření producentů mléka. Občasník Zajímavosti z FADN, Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací.

Landa, J., Hloušková, Z. (2023). Udržitelné hospodaření podle FADN. Zemědělec: Odborný a Stavovský Týdeník, 42.

Několikaletý projekt má za cíl vytvořit návrh nového systému sběru a manažerského využití dat FADN tzv. Smart FADN. Návrh inovativního řešení sběru a využití dat FADN se bude opírat o využití nových technologií. Pro zmírnění zátěže zemědělců a zvýšení motivace jejich participace v šetření FADN je nutné využít dostupných informací z dalších administrativních zdrojů a najít nové možnosti zjednodušení sběru dat pomocí digitálních a informačních technologií. V rámci projektu byla vytvořena a následně modifikovaná internetová aplikace Small FADN pro sběr dat. Došlo k rozšíření modulu výstupů využitelných pro manažerské účely, který umožňuje komparaci výsledků daného podniku s agregovanými daty skupiny podobných podniků. Dále byla v rámci projektu otestována možnost a postup automatického nahrávání některých položek z externích administrativních zdrojů i do standardního šetření FADN, což již bylo implementováno pro šetření účetního roku 2020.

Vzhledem k nové strategii Evropské komise (EK) „Farm to Fork”, která uplatňuje férový, zdravý a environmentálně přátelský systém produkce potravin navrhuje EK přeměnit FADN na FSDN (Farm Sustainability Data Network). Cílem tedy je integrovat ukazatele pro všechny dimenze udržitelnosti (ekonomické, environmentální, sociální) na úrovni zemědělských podniků. S ohledem na výše uvedené bude Projekt SMART FADN pokračovat se záměrem postupně zohledňovat budoucí vývoj a modifikaci FADN.

Publikační výstupy:

Fuksová, Z., Novák, M. (2022). Produkce metanu v chovu přežvýkavců. Zemědělec: odborný a stavovský týdeník, 11. ISSN 1211-3816.

Macháčková, J., Hanibal, J. (2021). Výsledky projektu Smart FADN. Zemědělec: odborný a stavovský týdeník, 17. ISSN 1211-3816.

Macháčková, J., Harvilíková, M., Hanibal, J. (2019). Projekt Smart FADN zefektivní sběr dat. Zemědělec: odborný a stavovský týdeník, 28. ISSN 1211-3816.

Projekt byl zaměřený na rozšíření poznatků o environmentálním chování podniků. V prvním roce projektu byly identifikovány indikátory, které jsou dostupné
z šetření FADN, a které mají vypovídací schopnost o přístupu farmy k udržitelnému zemědělství.

Ve druhém roce byly provedeny pilotní výpočty a standardní vzorce adaptované na data FADN byly použity na výpočty z celého výběrového souboru FADN. Byla stanovena bilance hnojení NPK, celoroční pokryvnost půdy vegetací a produkce metanu, resp. ekv. CO2, z chovu skotu. Výsledky byly porovnávány za skupiny podle vybraných třídících kritérií.

Publikační výstupy:

Fuksová, Z., Vintr, T. (2021). Bilance živin NPK u podniků s různou specializací produkce. Agromanuál, 1. ISSN 1801-4895.

Cílem projektu je analyzovat korelace mezi charakteristikami zemědělských podniků a jejich výkonností a umožnit tak přesněji předvídat reakce zemědělců na plánovaná opatření zemědělské politiky. Tento projekt souvisí s mezinárodním projektem OECD FLA TAD/DO/2017.47 „Drivers of Farm Performance“, Johannes Sauer, Technical University of Munich.

S využitím dat Šetření FADN je provedena popisná analýza charakteristik zemědělských podniků prostřednictvím vybraných ukazatelů typu velikost zemědělských podniků, specializace, diverzifikace příjmů, agroekologické charakteristiky, poměry vstupů, úroveň a struktura podpor zemědělských podniků. Na tomto základě byly na úrovni zvolené skupiny výrobního zaměření identifikovány porovnávané klastry zemědělských podniků a byla provedena analýza faktorů ovlivňujících výkonnost farem.

Heterogenita zemědělských podniků polní výroby byla v rámci řešení v roce 2018 potvrzena a na základě 7 indexů a jejich komponent (včetně dotací) byly identifikovány tři různé technologické třídy. V roce 2019 byla dokončena empirická analýza přechodů zemědělských podniků mezi třídami, ověření jednodušší funkční formy i změny specifikace ve vazbě na nepozorovatelnou heterogenitu, ověření zařazení některých komponent indexů určujících zařazení do technologické třídy jako parametrů odhadované produkční funkce. V roce 2020 bylo provedeno shrnutí a podrobná interpretace výsledků s přihlédnutím k činitelům dosavadní SZP – korelace změny zařazení do technologické třídy a poskytovaných podpor. Toto hodnocení se týká podniků polní výroby Šetření FADN v období 20052018.

Publikační výstupy:

Kostlivý, V., Fuksová, Z. (2021). Rozdělení do technologických tříd – podniky polní výroby v letech 2005-2018. Zemědělec: odborný a stavovský týdeník, 12. ISSN 1211-3816.

Kostlivý, V., Fuksová, Z., Rudinskaya, T. (2020). Drivers of farm performance in Czech crop farms. Agricultural Economics – Czech, 66 (7), 297-306.

Kostlivý, V. (2018). Prezentace „Drivers of farm performance in Czech crop farms“. OECD Farm-level Analysis Network, 22 zasedání 16. listopadu 2018, Session 2: Drivers of farm performance.

Projekt byl zaměřen na obtížně zpracovatelné téma více-dimenzního hodnocení, kde se potkávají různé pohledy na funkce zemědělství. Tato hlediska mohou být nejen v souladném vztahu, ale naopak si jejich cíle mohou konkurovat. Jedná se zejména o vztah cílů produkčních a ekonomických versus cílů sociálních a environmentálních. Pro dosažení trvale udržitelného rozvoje zemědělství je nezbytné zabezpečit rovnováhu mezi těmito oblastmi. Stanovení této rovnováhy není jednoznačné a jedná se o velice komplikovanou problematiku. Záměrem řešeného projektu je ocenit ve finálním zhodnocení nejen jednotlivé dimenze, ale také jejich vzájemnou souvztažnost. V rámci řešeného projektu bylo vynaloženo úsilí o vypracování metodického postupu opírajícího se o periodicky dostupné informace z databáze FADN ČR takovým způsobem, aby bylo dosaženo rozsáhlejšího uchopení funkcí zemědělství, nežli je v současnosti obvyklé.

Ve finálním vícekriteriálním ohodnocení zemědělských podniků jsou zapojeny oblasti produkční, výkonnostní, finanční stabilita podniku, environmentální a ostatní (zahrnující také sociální funkce).

V rámci řešení problematiky vícekriteriálního zhodnocení zemědělských podniků byl zpracován kompletní metodický postup a byla vytvořena samostatná databáze s propočtem vícekriteriálního zhodnocení od roku 2014. Výsledy jsou zprostředkovány zainteresovaným zemědělcům pomocí aplikace FADN PUBLIC/modul FARMER, která umožňuje podnikům zapojených v šetření přístup do databáze FADN CZ.

Publikační výstupy:

Hloušková, Z., Lekešová, M. (2020): Farm outcomes based on cluster analysis of compound farm evaluation. Agric. Econ. – Czech, 66, 435–443.

Špička, J., Vintr, T., Aulová, R., Macháčková, J. (2020). Trade-off between the economic and environmental sustainability in Czech dual farm structure. Agric. Econ. – Czech, 66, 243–250.

Hloušková, Z., Lekešová, M., Hlaváčková, M., Pánková, L. (2020). Multicriteria assessment of Czech farms. Agric. Econ. – Czech, 66, 101–111.

Datová základna FADN je unikátním zdrojem reprezentativních ekonomických dat za ekologické hospodaření. V rámci tříletého projektu byla panelová data šetření FADN využita k analýze technické efektivnosti ekologicky hospodařících podniků.

Projekt předložil pohled na produktivitu a efektivnost zemědělských podniků z mnoha hledisek. Zejména se jednalo o způsob hospodaření, výrobní zaměření a ekonomickou velikost. Řešení je příspěvkem do diskuse o vývoji konkurenceschopnosti ekologického zemědělství.

V prvním roce řešení byl definován metodický postup výpočtů a byla sestavena datová základna. Analytické výsledky za období 2011‑2014 byly posuzovány zejména z pohledu výrobního zaměření při porovnání výsledků podniků konvenčního a ekologického hospodaření.

Ve druhém roce se řešitelský tým zaměřil na analýzu technické efektivnosti za rozšířené analyzované období 2011‑2015. V metodickém řešení byly využity indexy změny celkové produktivity výrobních faktorů (TFP) zjištěné metodou DEA Malmquist, která byla provedena na výběrovém souboru panelových dat 440 podniků reprezentujících výrobní zaměření s živočišnou výrobou, z toho 114 hospodařících ekologicky.

Ve třetím roce řešení byl zkoumán vliv podpor na ekonomiku podniků ekologického zemědělství. Cílem bylo posouzení schopnosti zvyšování produktivity, potenciálu růstu a trendů v efektivnosti a produktivitě podniků ekologického zemědělství podle výrobních zaměření na základě dat šetření FADN 2011‑2016. Vliv podpor na ekonomiku podniků ekologického zemědělství a analýza technické efektivnosti byly posuzovány ve variantách s použitím neparametrické metody analýzy datových obalů DEA (Data Envelopment Analysis) a s uplatněním modelu SFA (Stochastic Frontier Analysis) stochastické hraniční analýzy s rozlišením skupin výrobních zaměření (VZ) a v návaznosti na řešení projektu v roce 2016.

Publikační činnost:

Kostlivý, V., Fuksová, Z. (2019). Technical efficiency and its determinants for Czech livestock farms. Agricultural Economics – Czech, 65 (4), 175–184.

Kostlivý, V., Fuksová, Z., Dubec, J. (2017). Farms Productivity Developments Based on Malmquist Production Indices. Agris on-line, Papers in Economics and Informatics, 2(9).

Kostlivý, V., Fuksová, Z., Dubec, J., Hanibal, J., Peterková, J. (2017). Ekonomika chovů ovcí a koz v ekologickém zemědělství. Náš chov, 8, 49-53.

Kostlivý, V. (2017). Prezentace Economic Results of Organic Farming in the Czech Republic, 19. zasedání OECD Network for Farm-Level Analysis (22. – 23. 5. 2017).

V rámci projektu byl navržen a následně certifikován metodický postup predikce ekonomických výsledků individuálních podniků, včetně zpřístupnění těchto výsledků jednotlivým zemědělským podnikům. Ke zhodnocení ekonomické situace zemědělských podniků je využita databáze FADN CZ, která slouží také jako základna pro výpočty predikcí a odhadů. 

Dále se projekt zabýval problematikou finanční analýzy pro fyzické a právnické osoby, která je dalším praktickým výstupem projektu pro zemědělce. Finanční analýza podniků právnických osob vychází z účetních výkazů. Odlišně je zpracována finanční analýza podniků fyzických osob, která je odvozena ze specifických položek dotazníku FADN CZ. Kompletní výstupy finanční analýzy jsou taktéž elektronicky zpřístupněny podnikům participujícím v šetření FADN. 

Údaje šetřené v rámci FADN jsou striktně důvěrné. Z tohoto důvodu lze zveřejňovat pouze hromadné výsledky (např. průměry za skupiny) a k individuálním údajům svého podniku mají zemědělci přístup pouze po přihlášení se do zabezpečeného systému. 

Pro zpřístupnění výsledků je využit modulární dálkový přístup do databáze FADN CZ pomocí on-line softwarové aplikace FADN PUBLIC (https://public.fadn.cz). Uživatelé z odborné veřejnosti mohou po registraci využít MODUL BASIC, který nabízí mnoho variabilních pohledů na agregované výsledky zemědělských podniků.

Publikační výstupy:

Hloušková, Z., Lekešová, M., Prajerová, A., Dereník, P. (2021). Odhad ekonomických výsledků zemědělství v ČR na bázi podnikových dat (certifikovaná metodika). Praha, ÚZEI, 24 s. ISBN 978-80-7271-245-8.

Hloušková, Z., Ženíšková, M., Prášilová, M. (2018). Comparison of Agricultural Costs Prediction Approaches. AGRIS on-line Papers in Economics and Informatics, 1, 3-13.

Špička, J., Macháčková, J., Hloušková, Z. (2018). On-line kalkulace ukazatelů finanční analýzy jako služba zemědělcům účastnících se šetření FADN. Zemědělec: odborný a stavovský týdeník, 16. ISSN 1211-3816.

Lekešová, M., Hloušková, Z., Ženíšková, P. (2017). Extrapolace a predikce výsledků. Zemědělec: odborný a stavovský týdeník, 50. ISSN 1211-3816.

Hloušková, Z., Lekešová, M., Slížka, E. (2014). Microsimulation Model Estimating Czech Farm Income from Farm Accountancy Data Network Database. AGRIS on-line Papers in Economics and Informatics, 3, 27-37.

Spoluřešení pracovníků FADN na dalších interních projektech ÚZEI

Interní podpůrný projekt Kategorizace půdně-klimatických podmínek umožní přípravu prováděcí metodiky a organizaci projektu „Návrh nové kategorizace zemědělské půdy (tzv. zemědělských výrobních zón)“, který se bude zabývat aktuální problematikou vymezení půdně-klimatických podmínek podle produkčních, emisních a energetických ukazatelů. Vědecká část projektu bude založena na sestavení charakteristiky půdně-klimatických podmínek z hlediska dosahovaných výnosů a nákladů zemědělských plodin, a to i ve vztahu k přípravě a hodnocení Společné zemědělské politiky.

Projekt je zaměřen na udržitelnost hospodaření ve směru environmentální efektivnosti a zjištění způsobů jejího měření, zejména v ANC oblastech.

Cílem projektu je vytvořit monografii k tématu hospodaření zemědělců v méně příznivých oblastech ČR. Množství analytického materiálu, který byl k tématu
v posledních letech vytvořen, bude soustředěno do jednoho dokumentu, ve kterém bude dané téma popsáno komplexněji.

Cílem prvního roku řešení projektu byla analýza životaschopnosti zemědělských podniků v méně příznivých oblastech (ANC) České republiky se zaměřením na ekonomiku farem roztříděných podle výrobního zaměření a identifikaci míry vlivu plateb ANC v těchto skupinách. Dalším pohledem na výsledky bylo třídění podle výměry zemědělské půdy podniků, z čehož vyplynuly poznatky k problematice degresivity plateb ANC. Druhý rok řešení byl projekt zaměřen na detailnější rozbor životaschopnosti farem v méně příznivých oblastech České republiky, zejména na analýzu jednotlivých ukazatelů, vytvoření vícerozměrného pohledu na životaschopnost a detekování vhodných prediktorů životaschopnosti. Cílem projektu je posílit metodologii vyhodnocení životaschopnosti co se týče prediktivního modelování a rozvíjet simulační nástroje.

Kontaktní pracoviště FADN úzce spolupracovalo na přípravách změn opatření LFA (nyní ANC) v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2020. Z této problematiky vycházel řešený projekt, který byl zaměřen na vyhodnocení dopadů změn plateb LFA do ekonomiky farem. Cílem projektu bylo definování a analýza vazeb mezi proměnnými, které jsou zahrnuty do vyhodnocení dopadů s využitím statistických metod z oblasti analýzy závislostí kvantitativních znaků.

Program Rozvoje venkova na období 2007-2013 zahrnoval řadu opatření investiční podpory zaměřených na modernizaci v oblasti zemědělství a lesnictví, přidávání hodnoty zemědělským, potravinářským a lesnickým produktům, nebo diverzifikace nezemědělských výrob, jako jsou obnovitelné zdroje energie nebo cestovní ruch a nekomerční aktivity. Cílem interního výzkumného projektu byla kvantifikace kauzálních účinků podpory ve srovnání s kontrafaktuální situací bez intervence na podpořené podniky zejména na jejich ekonomickou výkonnost a produktivitu vyplývajících z poskytovaných strukturálních podpor zemědělským podnikům v delším časovém období.

Hlavním cílem projektu bylo objasnit územní diferenciaci českého zemědělství a venkova a také se zaměřit na teritoriální aspekty diverzifikace farem. Byla analyzována diferenciace českého venkova a zemědělství, vytvořena typologie českého venkova a socioekonomická typologie českého zemědělství na základě ukazatelů zaměstnanosti v zemědělství a významu živočišné výroby. Teritoriální význam diverzifikace farem byl hodnocen na základě typologie zemědělství
a s využitím různých datových zdrojů (ČSÚ, SZIF, FADN).

Cílem projektu bylo zdokonalit vymezení LFA v ČR v souvislostech EU, zpracovat metodiku pro stanovení dopadu přírodních omezení do ekonomiky farem a vypracovat metodiku vymezení oblastí s přírodními znevýhodněními v ČR pro období po roce 2014. Mezi výsledky výzkumu patří zejména seznam katastrálních území, která jsou zařazena do LFA a jsou uvedena v Nařízení vlády a specializovaná mapa LFA (PRV ČR 2014-20).